Popelář nebo mimopopelář?
Povím vám čím bych nechtěla být.
Nechtěla bych být “popelářkou”. Popelář to musí mít těžké. Každé ráno vstává v 6,00 a ať chce nebo nechce, musí v létě v zimě v horku v chládku stát na stupátku a vyprazdňovat popelnice. Na oběd má krátkou přestávku, vezme si svačinu a jde se podívat za šéfem do kabiny, aby si popovídali. Domů se vrací v 15-16 hodin a potom odpočívá nebo si čte a třeba se dívá na telku. Skoro každý malý kluk chce být popelářem i moji dva bráchové. Každé pondělí si stoupnou k oknu a mávají, pokaždé se dočkají a někdo jim zamává.
Víte jaký by byl svět bez popelářů? Jestli “ne” tak si poslechněte krátkou pohádku “Mimopopelář aneb svět bez mimopopelářů”.
Vědci říkají, že na Marsu není život. Teď není, ale před milióny lety Mars mimozemšťany úplně přetékal.
Na Marsu začal život jedním malinkým mimozemšťanem. Když se mimozemšťan narodil, měl jenom 3 centimetry, takže ho nikdo nemohl vidět. Za rok měl 80 centimetrů, když mu bylo jedenáct tak měřil metr a půl. Potom potkal mimozemšťanku a měli spolu 25 dětí. A tak se zrodil svět mimozemšťanů. Bylo jich asi 1000 a každý měl práci, pracovalo se od 25 let. Po čase byl Mars plný odpadků, ale nikdo nechtěl dělat mimopopeláře a proto museli rozhlásit, že bude velký test “MT” (mimozemšťanský test) a kdo nedosáhne lepší známky něž “N” (nad očekávání) bude dělat mimopopeláře a vyprazdňovat popelnice. Každý letěl do svého domu a začal se učit. Konečně nastal den kdy se konal “MT”. Skoro všichni dostali “U” (uspokojivé) až na 6 mimozemšťanů a ti museli dělat mimopopeláře. Za 10 let byl Mars čistý jako vílí pokoj. Mimopopeláři měli popelnic dost tak řekli že se bude odpad třídit. Papír se bude dávat do modré sklo do zelené a plast do žluté popelnice.